| Jméno | Věk | |
| Miloš Čtvrtečka | 12 | |
| Roman Čtvrtečka | 11 | |
| Miloš Franc | 13 | |
| Alena Hejzlarová | 14 | |
| Jaroslav Komůrka | 12 | |
| Hana Nohejlová | 13 | |
| Šárka Nováková | 11 | |
| Jiří Povolný | 13 | |
| František Sozanský | 11 | |
| Zuzana Sozanská | 13 | |
| Stanislav Ševc | 10 | |
| Jitka Špačková | 8 | |
| Marcela Valášková |
Slavnostní shromáždění
- září 1978 začalo v osm hodin ráno slavnostní shromáždění. Zahájení provedla s. ředitelka Pavlíčková. Srdečně nás všechny přivítala, hlavně prvňáčky a popřála nám do nového školního roku mnoho úspěchů. Také přivítala našeho nového učitele, který je i skupinovým vedoucím. Soudružce učitelce Sedláčkové byl předán diplom za výbornou práci s malými žáky v minulém školním roce. Potom nám každý z učitelů něco pěkného na začátku nového školního roku řekl. Po skončení slavnostního shromáždění jsme se rozešli do svých tříd. Tam jsme si rozdali knížky, sešity, atd. . Potom jsme si povídali s třídní učitelkou o prázdninách. Každý řekl nějakou historku nebo prázdninovou příhodu. Nakonec jsme se s velkými předsevzetími do nového školního roku rozešli.
Sběr brambor
V osm hodin ráno jsme se sešli u čekárny. Přijelo pro nás auto a odvezlo nás za Bačetín na pole. Dostali jsme koše a už to šlo. Bylo pěkné počasí, povídali jsme si a tak nám šla práce pěkně od ruky. Asi v deset hodin nám přivezli svačinu. Při svačině jsme si krásně odpočinuli a tak jsme mohli zase sbírat. Pole jsme dosbírali asi v půl dvanácté. Umyli jsme si ruce v nedalekém potůčku. Už dost unaveni jsme seděli v trávě a čekali na auto, které nás mělo rozvést domů. Zanedlouho přijelo a my jsme byli po dvanácté hodině doma.
Připravujeme se na branný závod
Na čtvrtou hodinu odpoledne jsme si dali sraz u požární zbrojnice. Vynosili jsme z hasičárny hadice, kuželky, vzduchovku, granáty a topografické značky. Alena přivezla ze školy vypůjčenou buzolu a mapy. Nejdříve jsme začali střílet ze vzduchovky na špalíky. Milošovi to moc nešlo, tak si to potom musel ještě zkusit. Potom přišlo házení granátem. Nakonec jsme se učili topografické značky a zopakovali jsme si, jak se pracuje s busolou, a jak se orientuje mapa. Potom jsme šli udělat společně nástěnku k novému školnímu roku.
Hurá na šrot
Sraz byl určen na pátou hodinu odpoledne. Sešli jsme se skoro všichni. Jeli i starší požárníci jako je pan Netík, pan Ševc, Práza a taky Jirka Andršů a další. Když jsme dojeli na Rze, hned jsme se dali do práce. Rozdělili jsme si práci. Starší rozdělávali a my jsme rozebrané díly odnášeli na vlek. Práce nám šla od ruky. Občerstvovali jsme se limonádami a jablky. Alena s Hankou doběhly k blízkému stromu na švestky. Pak na ně někdo přišel a tak jsme se při té práci i pořádně nasmáli. Asi o půl osmé nás Jirka odvezl domů. Ti starší tam ještě zůstali. Práce tam také zbylo dost a tak jsme se dohodli, že tam pojedeme zase někdy jindy.
Den Československé lidové armády
Ve čtvrtek 5. října přijeli do Dobřan do školy příslušníci Československé lidové armády. Začali jsme s nimi besedovat. Nejprve nám o armádě povyprávěli a pak jsme se jich mohli ptát na to, co nás zajímalo. Potom se jeden voják oblékl do improvizovaných prostředků protichemické ochrany. Také nám ukázali, co všechno s sebou musí mít voják v batohu při cvičení. Nakonec nám vysvětlili jak se skládá a rozdělává samopal. Mohli jsme si ho zblízka prohlédnout a zkusit rozdělat a složit. Pak jsme se s nimi ale už museli rozloučit, protože ještě jeli na besedu do Olešnice. Beseda se nám všem moc líbila a byla moc zajímavá.
Plameny a cesty
Schůzka začala ve čtyři hodiny u paní Povolné. Přinesli jsme si s sebou obrázky od různých malířů a mrňata si přinesla nitě, jehly, knoflíky, balící papír a krabičku. Nejprve je paní Povolná učila přišívat knoflíky. Potom je učila balit balíček. Starší se mezitím učili poznávat obrazy malířů. Ale moc jim to nešlo, tak pomáhali mrňatům balit balíčky. Nakonec si všichni zopakovali Morseovu abecedu. Pak už jsme si jen vyprávěli a poslouchali magnetofon. Schůzka se nám moc líbila. Domů jsme se rozešli asi v šest hodin.
Šrot
Dnes jsme se sešli opět připraveni na šrot. Po příjezdu na Rze jsme se rychle dali s chutí do práce. Jako poprvé, starší rozdělávali stroje a my mladší jsme rozebrané součástky opět nosili do vleků. Jirka se dost hluboko rýpnul drátem a tak ho Hana a Alena musely ošetřit. Práci jsme skončili asi v půl osmé. V blízkém potůčku jsme se omyli a pak už nás čekala jen cesta domů.
Branný závod se blíží
Dnešní schůzka, poslední před branným závodem, byl určena na čtvrtou hodinu. Nejdříve jsme si zahráli na honičku, protože bylo dost špatné počasí a nám byla zima. Potom jsme si hodili granátem a zastříleli ze vzduchovky. Po této práci jsme si zopakovali hasící přístroje, co se kterým hasí a také určení azimutu. Nakonec jeden druhého zkoušel ošetřit při různých zraněních. Pak už jsme si jen povídali a hráli. Cestou domů jsme se dohodli o zítřejším odjezdu na branný závod.
Branný závod
Odjezd jsme si určili na půl sedmou. Sešli jsme se všichni v čas. Nasedli jsme do Tatry a odjeli. Když jsme přijeli do Solnice, zopakovali jsme si ještě potřebné věci k brannému závodu. Bylo slavnostní zahájení Plamenu 79 a nástup. Vylosovali jsme si číslo. Pak už jsme jen čekali, kdy na nás na startu přijde řada. Trať vedla nejdříve do velkého kopce a pak zase z kopce. Celou trať jsme museli utíkat, protože závod byl na čas. U azimutu a topografických značek to nějak spletli, dali mezi značky značky staré, které byli u závodu v loňském roce. Pak na to přišli a celou disciplínu ze závodu vyřadili. Tím jsme byli ošizeni, protože jsme tím ztratili body. Na výsledky se tam nečekalo, rozeslali nám je potom. Cestou domů jsme se stavili na jídle. Domů jsme dorazili asi ve tři hodiny. Pak nám přišlo, že jsme obsadili 5. místo.
Šimon a Matouš
Sešli jsme se ve čtyři hodiny u požární zbrojnice. Nasedli jsme do auta a odjeli do Dobrušky. Navštívili jsme dobrušské kino, kde promítali filmovou komedii Šimon a Matouš. Zájemců bylo tolik, že jsme sehnali už jenom lístky do první a druhé řady. Ale to nám nevadilo. Nasmáli jsme se tak, jako bychom seděli někde vzadu. Film skončil po sedmé hodině. Domů jsme dojeli asi o půl osmé.
VŘSR
Dnešní schůzka začala opět ve čtyři hodiny a to v bytě paní Povolné. Přišel mezi nás i pan Ševc, který s námi měl besedovat o Velké říjnové socialistické revoluci. Nejprve nám vyprávěl o Vladimíru Iljiči Leninovi a o přípravách revoluce. Potom jsme si vyprávěli o Smolném paláci a o samotném útoku na Zimní palác. Přinesl nám ukázat i různé obrázky. Nakonec jsme mu kladli otázky a on nám na ně ochotně odpovídal. Beseda se nám moc líbila. Do svých domovů jsme se rozešli v sedm.
Beseda o hoření a hašení
Dnešní schůzka začala opět ve čtyři u paní Povolné jako beseda. Tentokrát ale mezi nás místo pana Ševce přišel Jirka Andršů. Začal nám vykládat o tom, jaké druhy hasících přístrojů známe, co čím máme hasit, jaké existují automobilové cisternové stříkačky. Také nám řekl něco z minulosti stříkaček. Přinesl nám ukázat obrázky. No, těm úplně prvním stříkačkám a požárníkům jsme se museli smát. Pak už jsme se jen vyptávali a Jirka nám na naše otázky odpovídal. Rozchod jsme si dali asi o půl sedmé.
Měsíc československo – sovětského přátelství
Na dnešní schůzku, která začala o půl páté jsme si přinesli dopisy, pohledy a různé dárky od sovětských kamarádů, s kterými si dopisujeme. Nejprve jsme si přečetli nějaké dopisy a potom jsme si prohlíželi pohledy a dárky. Nejvíce se nám líbil dárek, který dostala Zuzka. Dostala krásnou, dost velkou panenku. Alena dostala zrcátko a k tomu pěkný hřeben. Potom jsme soutěžili. Paní Povolná vždycky řekla nějaké sovětské město a kdo ho na mapě v atlasu první našel, dostal bod. Tak jsme hráli asi půl hodiny. Pak jsme body sečetli. Vyhrála Alena a Zuzka. Za odměnu dostaly čokoládu. Domů jsme šli v sedm hodin.
Plameny a cesty
Sešli jsme se ve čtyři hodiny. Každý si s sebou nesl zápisníky Plamenů nebo Cest. Ti menší se hned učili poznávat vlajky evropských zemí. Ale dost to pletli. Starší řešili dopravní situace na křižovatkách. Také si opakovali zdravovědu a první pomoc při krvácení, popáleninách, omrzlinách a také jak se provádí umělé dýchání. Nakonec jsme si všichni dohromady zasoutěžili v poznávání dopravních značek. Vyhrál to Jirka, hned druhý byl Miloš a pak Zuzka. Rozchod jsme si dali asi o půl sedmé.
Prevence
Na schůzku, která začala o půl páté, jsme si opět pozvali Jirku Andrše. Začal nám dělat přednášku o tom, jak máme předcházet požárům. Vysvětlil nám, jak máme vyměňovat pojistky, žárovky, že nesmíme mít špatnou šňůru u elektrického spotřebiče, jaké je to při prohlídkách domů požární hlídkou atd. .Všechny nás to moc bavilo a proto jsme pozorně poslouchali. Také jsme si zopakovali, že nesmíme pálit oheň v lese, dávat malým dětem zápalky, kouřit na seně nebo slámě, že musíme mí dobré kouřovody atd. . Nakonec jsme si už jen tak povídali a do svých domovů jsme se rozešli v sedm hodin. Také jsme Jirku poprosili, aby mezi nás zase někdy přišel, že se nám besedy s ním moc líbí. A on slíbil, že zase někdy přijde.
Schůzka
Na dnes jsme si dohodli první schůzku do naší nové klubovny. Před několika dny nám do ní přivezli nábytek. Velcí nám ho tam nastěhovali a tak teď už bylo na nás, abychom si dali klubovnu trochu do gala. Nejdříve jsme zašli pro teplou vodu a různé čistící prostředky. Holky umyly skla u nábytku, zrcadla a kluci pečlivě otírali prach. Potom ještě kluci zametli z toho nejhrubšího podlahu a holky ji setřeli. Nakonec jsme se dohodli o dalším úklidu a přestěhování našich věcí z požární zbrojnice do nové klubovny.
Příprava kulturního programu
Dnešní schůzku jsme si určili na půl pátou. Začali jsme připravovat kulturní program na členskou schůzi, která se pomalu přibližuje. Na úvod si Alena připravila báseň Oči. Pak přišla Zuzka. Dále měl být Miloš, ale ten se nedostavil. Potom Šárka s básničkou Přání dětem. Na konec přečetl Jirka a druhý Miloš takové pěkné povídání. Ale viděli jsme, že tomu všemu ještě něco chybí. Dále už se nám dnes vymýšlet nechtělo a tak jsme se dohodli o příští schůzce. Program dokončíme někdy jindy. Ještě je čas. Domů jsme přišli asi o půl sedmé.
Chystáme se na Mikuláše a vánoční besídku
Schůzka začala ve čtyři hodiny. Jirka a Alena hned doběhli na faru pro farářské strojení na Mikuláše. Ale přiběhli s nepořízenou. Strojení už bylo půjčeno. A co teď? Nezbývá nic jiného, než si všechno udělat sami. Miloš přinesl staré prostěradlo a krajku. Zuzka vyrobila pěknou mikulášskou čepici. Alena zatím šila z prostěradla. Jirka zdobil košíček a berlu. Ostatní si ze starých černých tepláků šili masky na čerty a z červené látky rohy a jazyky. Pak jsme se do toho oblékli. Báli jsme se sami sebe. Už aby bylo 6. prosince. Nakonec jsme se ještě dohodli o vánoční besídce. Alena, jako předseda, odevzdá zítra naše návrhy o besídce skupinové radě. V sedm hodin jsme se spokojeně rozešli do svých domovů.
Vylepšujeme si klubovnu
Sešli jsme se ve čtyři hodiny v klubovně. Paní Povolná přinesla teplou vodu, jar a hadry. Hned jsme zašli do požární zbrojnice pro zasklené diplomy, poháry, sklenice a různé jiné výhry. Všechno najednou jsme ale nepobrali, tak jsme museli jít 3 x. V sobotu přijede Jindřich Koudelka a tak musí být klubovna trochu v pořádku. Škoda, že ještě nemáme záclony. Nejdříve jsme poháry umyli, protože byly zaprášeny a pak jsme je vystavili do vitrín ve zdi. Zasklené diplomy jsme také otřeli a pověsili jsme je na zeď. I skleničky, které byly krásně vyleštěné jsme vystavili za skla u nábytku. Ještě jsme tam nanosili stoly, židle a položili pruh koberce. Naše dílo a celá klubovna se nám teď už moc líbily a proto jsme si poté dřině dali s radostí rozchod.
Schůzka
V jednu hodinu odpoledne jsme se sešli v příjemně vytopené klubovně. Ve dvě hodiny přijel Jindřich Koudelka. Po pozdravení nám, dětem rozdal takové dotazníky, které jsme měli vyplnit. Byl tam ještě pan Netík, paní Povolná, Hana atd. . Zatímco my jsme psali, oni debatovali. Když jsme dotazníky vyplnili, sedli jsme si všichni do hloučku a on se nás začal vyptávat. Naše odpovědi si natáčel na magnetofon. Povídali jsme si tak dost dlouho. Potom nám na požádání napsal v upomínku do kroniky několik řádků. Nakonec nám každému dal propisku, abychom příště na vyplňování dotazníků nemuseli ořezávat obyčejné tužky. Pak jsme mi, mladí odešli a zůstali tam jen ti starší. Dlouho vyprávěli. Při loučení nám soudruh Jindřich Koudelka daroval na památku krásný kalendář, takové malé figurky požárníků a malované talíře. Moc mu za dárky děkujeme a někdy zase nashledanou.
Vyrábíme vánoční ozdoby
Na dnešní schůzku jsme si přinesli barevné papíry, lepidlo, nůžky, alobal a ozdobnou šňůrku. Začali jsme vystřihovat proužky. Ty jsme potom slepili do kroužku, kroužky k sobě a vznikal nám pěkně barevný řetěz. Pověsili jsme ho na okno. Pěkně to vypadalo. Po posouzení jsme ho opět sundali a dali do krabičky. Pak jsme z papíru a alobalu vystřihli kolečka. Dali jsme je k sobě a vznikla nám hezká koulička. Takových jsme udělali asi 20. Dále jsme přeložili širší pruh papíru, nastříhali, zase rozložili a po straně slepili. Ještě jsme přilepili ucho a byl z toho košíček. Vyrobili jsme jich taky asi deset. Nakonec jsme se dohodli v kolik hodin se sejdeme v příštích dnech na Mikuláše.
Mikuláš
Sraz jsme měli v pět hodin v bytovce ve sklepě. Ustrojili jsme se, vzali košík, berlu, metly, zvonky a už se šlo. Nejprve na děcka v bytovce. Potom do vsi a nakonec jsme oběhali náměstí a přilehlé domy. Občas jsme někde něco dostali a tak jsme se potom dělili v čekárně. Domů jsme dorazili kolem osmé.
Připravujeme se na členskou schůzi
Na dnešní schůzce jsme si měli naposledy zopakovat kulturní program, se kterým budeme vystupovat na členské schůzi. Začali jsme hned. Zuzka úvod, potom Alena báseň Oči, dále Franta, Šárka, Jirka, Stánik atd. . Milošovi trošku vynechal paměť, proto jsme si to zkusili ještě asi 4 x. Pak už jsme si jen povídali. Nakonec jsme se dohodli, kdy se v neděli sejdeme a pak už šli domů.
Členská schůze
Dne 17. prosince se v Bystrém konala Členská schůze SPO. My mladí jsme přišli dříve a zkoušeli jsme si kulturní program a pomalu jsme připravovali pro členy občerstvení. Schůze začala asi o půl třetí. Jaroslav Novotný uvítal hosty a zahájil schůzi SPO. Pan Ševc přečetl zprávu o činnosti SPO. Pak nás požádali o naše kulturní vystoupení. My ochotně začali a sklidili jsme velký potlesk. Dále měl projev pan Pátek, který tu byl za okres. V průběhu celé schůze jsme my mladí roznášeli občerstvení. Po hlavním jednání následovalo promítání filmů. Některé z nich jsme natáčeli i my na naší třídenní soutěži. Také jsme se u nich i zasmáli. Po promítání následovalo zakončení a pak jsme se pomalu začali rozcházet do svých domovů.
Vánoční besídka
Vánoční besídka se konala v Dobřanech v sokolovně, ve čtvrtek 21. prosince od 13 hodin. Devátá třída sokolovnu pěkně vyzdobila a přichystala čaj a cukroví. Besídku zahájil soudruh učitel Hlavsa. A potom začali soutěže, každá třída si měla připravit svůj program. Asi ve tři hodiny předváděla svůj program devátá třída. Měla to moc pěkný, protože v něm měla zařazen hezká taneček. To jim trvalo do půl čtvrté. Potom kdo chtěl, mohl jet autobusem domů. Ostatní tam zůstali do šesti hodin. Už jenom tancovali, povídali si a poslouchali hudbu. V šest hodin se celá sokolovna uklidila a o půl sedmé jsme jeli domů.
Zimní sporty
Jsou prázdniny a tak jsme se dohodli, že si dnes půjdeme trochu zasáňkovat, zalyžovat, zabruslit nebo zapekáčovat. Sraz jsme si určili na druhou. Sešli jsme se všichni. Pomalu jsme šli na kopec Bučinu, kde vždycky pálíme ohně míru. Skoro všichni jsme měli lyže. Kdo ne, tak táhl za sebou sáňky. Jezdilo to nádherně. Když jela Alena, škrtla o Romana, který jel na sáňkách a rozplácla se jak dlouhá tak široká. Hana zase nestočila zatáčku a taky si sedla. Vzali jsme si sebou jablka a tak jsme se asi po dvou hodinách ježdění občerstvili. Potom jsme zase lyžovali a sáňkovali. Za chvíli se ale začalo pomalu stmívat a tak jsme se dohodli, že půjdeme ven zase až zítra a to bruslit. Rozjeli jsme se ke svým domovům. Dorazili jsme asi v pět hodin.
Požární technika
Schůzka začala asi v pět hodin. Pozvali jsme si na ni Jirku Andrše. Začali jsme s ním besedovat o požární technice. Říkal nám, jaké existují druhy cisternových automobilových stříkaček. Kolik litrů za minutu stříká třeba CAS 8 nebo CAS 32 atd. . Také nám pověděl, jaké způsoby existují při záchraně osob ve vysokých domech, zavřených bytech a tak dále. Přinesl nám také ukázat obrázky stříkaček s popisem vybavení a obsluhy. Potom jsme se ho vyptávali na vše možné i nemožné. Nakonec jsme si zasoutěžili. Každý za sebe. Jirka nám kladl otázky a za každou správnou odpověď si udělal čárku. Po sečtení čárek jsme poznali, že vyhrála Zuzka, pak Jirka, Miloš no a ti další. Pak už jsme si jen povídali. Domů jsme se rozešli po sedmé hodině.
Plameny a cesty
Na schůzku, která začala v pět hodin, jsme si přinesli různé papíry, vatu, fixy atd. . Chtěli jsme si vyrobit různé loutky nebo panenky. Udělali jsme si pěknou kouli z vaty. Natáhli jsme na ni starou punčochu. Potom jsme na to nakreslili oči, nos, ústa, nalepili žlutou vlnu a měli jsme hlavu. Potom jsme z papíru vystřihli takovou sukni, stejně velký kus jsme vystřihli i z květované látky. Látku jsme nalepili na papír, slepili vzadu, zasunuli hlavu, přilepili malé ručky a panenka byla hotova. Tak jsme pokračovali. Rozchod jsme si dali asi po sedmé hodině.
Kviz
Schůzka začala ve čtyři hodiny. Přišli jsme jen my starší. Miloš, Jirka, Zuzka, Jára a Alena, a to k paní Povolné. Naším úkolem bylo seznámit nebo vlastně zopakovat si otázky z kvizu. Paní Povolná vždycky přečetla otázky, dopovědi a my jsme se snažili špatně, probrali jsme si otázku znova a dopodrobna. Tak jsme probrali všechny otázky. Trvalo to sice dlouho, ale nám to nevadilo. Kdo chce něco umět, musí se přece snažit. Pak jsme si už jen povídali a poslouchali magnetofon. Do svých domovů jsme se rozešli asi po sedmé hodině.
Schůzka
Protože jsou uhelné prázdniny, dohodli jsme se že půjdeme do klubovny a budeme hrát různé hry. Vzali jsme si u Povolných sadu stolních her a šli jsme do klubovny. Zatopili jsme si a pustili magnetofon, který přinesla Alena. Jirka s Milošem hráli šachy a dámu. Zuzka, Hana, Alena a druhá Hana, naše instruktorka, hrály Člověče nezlob se. Mrňata hrála blechy a domino. Potom jsme hráli na sochy a koleňáka. To je hra, při které jsme si odsunuli židle, stoly a rozdělili jsme se na dvě družstva. Vyznačili jsme si branky a Hana byla rozhodčí. Lezli jsme po kolenech a úkolem bylo dát míčem, do kterého jsme plácali rukama, dát co nejvíce gólů. Vyhráli samozřejmě kluci. Domů jsme šli asi v sedm hodin.
Kulturní program na zimní soutěž
Sraz jsme si určili na pátou hodinu. V plánu dnešní schůzky bylo sestavit a pomalu se učit kulturní program. s kterým budeme vystupovat a soutěžit na zimním srazu ve Slatině nad Zdobnicí. Kulturní program jsme zaměřili k Mezinárodnímu roku dítěte a k Mezinárodnímu dni žen, protože MDŽ je 8. března a my jedeme na soutěž 10. března. Úvod řekla jako jindy Zuzka. Potom měl básničku o mamince Jára, Standa a Roman. Další část programu byla věnována nám, dětem. Střídavě jsme četli básničku Perníková chaloupka a O kůzlatech. Pak Šárka řekla moc pěkné přání dětem. Celé pásmo jsme zakončili společně krátkou básničkou, v níž se mluví o světovém míru. Takto sestavený program jsme si dvakrát projeli a rozchod jsme si dali kolem sedmé hodiny.
Únor 1948
Na schůzku, která začala před pátou hodinou, jsme si pozvali pana Ševce. Jeho úkolem bylo, seznámit nás s únorovými událostmi v roce 1948. Také nám pověděl o Klementu Gottwaldovi. Pak jsme se ho už jenom na mnoho věcí vyptávali. Ochotně a zajímavě nám odpovídal. Domů jsme se rozešli před půl sedmou. Beseda se nám líbila a byla moc zajímavá.
Plameny a cesty
Sešli jsme se o půl páté. Každý si s sebou vzal zápisníky cest nebo plamenů. Hned jsme se dali do práce. Starší začali učit mladší jak a kde se umísťují funkční označení na pionýrském kroji. Starší si to tím zopakovali. Když už to ti mladší trochu uměli, pracovali jsme opět všichni stejně a to takto: V zápisníku Plamenů je stránka, na které je nakresleno 16 předmětů. Postupně jsme si na tyto předměty každý minutu díval, pak jsme zápisník zavřeli a naším úkolem bylo, napsat na papír nejméně 13 předmětů, které byly mezi těmi 16 předměty. Tato hra byla dost vyrovnaná, avšak vyhrál Jirka. Protože se nám tato hra moc líbila, dohodli jsme se, že si něco takového ještě musíme zahrát. Ale to až jindy, protože už bylo dost pozdě, a proto jsme si dali rozchod.
Kviz
Schůzka začala v pět hodin. Přišli ti starší, aby si napsali kviz. Jára měl poprvé dost chyb a tak jsme si řekli, že místo něho bude psát,pokud mu to půjde lépe, Fanda. Rozdali jsme si papíry a tužky a začali jsme psát. Docela nám to šlo, ale po zkontrolování jsme zjistili, že přece jenom máme celkem dvě chyby. Tak jsme si to napsali ještě jednou. To už bylo bez chyb. Potom jsme si zahráli takovou scénku. Je hlasatelka, dva soutěžící a dva odpovídající. Soutěžící dostanou otázky od hlasatelky, ten si vybere jednoho z odpovídajících, ten odpoví. Pak soutěžící řekne jestli souhlasí nebo ne a podle toho jestli to je dobře dostane bod. Po sečtení se rozhodne, kdo vyhrál. Moc se nám to líbilo. Rozchod jsme si dali asi o půl sedmé.
Dětský karneval
Dětský karneval pořádal Český svaz žen a Národní fronta. Konal se v neděli 4. března 1979. Program uvedl a celý karneval zahájil pan Drašnar. Uvítal také masky a řekl, aby se seřadili na maškarní rej. K poslechu hrála skupina Jiřího Šritra. Proběhlo několik soutěží: běh v pytli, pití brčkem, prokousávání koláče, házení míčů do košů a ještě mnoho dalších. Kdo chtěl, mohl si koupit losy. První cena byla badmintonová souprava. Losy byly losovány po páté hodině. Pak už se jen tančilo. Karneval se nám moc líbil.
Příprava na soutěž
Sešli jsme se v pět hodin. Je poslední den před zimní soutěží a proto si ještě musíme napsat kviz a několikrát si zopakovat kulturní program. Začali jsme programem. Šel nám docela dobře, ale Standa trochu zaváhal a tak jsme si ho zkusili jednou. To už nám šel opravdu na jedničku. Pak nám paní Povolná ještě podala instrukce o zítřejším odjezdu na soutěž a malí si dali rozchod. Starší ještě psali kviz. Měli ho bez chyb a tak si mohli dát také rozchod.
Zimní sraz ve Slatině nad Zdobnicí
Sraz jsme si určili na sedmou hodinu. Sešli jsme se všichni, až na instruktorku Hanu, ta nemohla. Nasedli jsme a jeli do Slatiny. Cestou jsme ještě v Bačetíně naložili druhou instruktorku, Jitku. Po příjezdu do Slatiny nás seznámil s programem. Pak se šla losovat čísla. Alena vyfasovala číslo 6. Po losování šla první polovina psát kviz. Potom šla druhá. No a dál už byl jenom kulturní program. Šli jsme v pořadí šestí. Kulturní program jsme přednesli dobře. Potom jsme se dozvěděli, že jsme měli v testu dvě chyby. Zuzka popletla vznik SSSR. Místo aby zaškrtla rok 1922, zaškrtla rok 1921. A Miloš tuhle otázku zase úplně přehlédl, vynechal, vůbec tam nic nezaškrtl. No, ale co se dá dělat. Také jsme dostali párky, rohlík a čaj. My jsme pak ale nasedli do Tatry a jeli domů. Cestou jsme se stavili v Bílém Újezdě na pořádný oběd. Pak jsme ještě zavezli Jitku do Kounova. Asi v jednu hodinu jsme dojeli domů. Výsledky nám teprve pošlou. Z přišlých výsledků jsme se dozvěděli, že jsme byli na kulturáku první, na kvizu sedmí a celkově jsme ve hře Plamen na třetím místě.
Naše zbrojnice
Dnešní schůzka začala ve čtyři hodiny. Přišel se na nás podívat i Jirka Andršů, aby nám důkladně ukázal a seznámil nás s naší požární zbrojnicí. Nejprve nám ukázal, kde je uložena výstroj a seznámil nás s její vybaveností. Potom jsme si prohlíželi výzbroj. Staré stříkačky, žebříky a mnoho dalších zajímavých věcí. Protože bylo venku dost ošklivě a nám pomalu začínala být ve zbrojnici zima, dohodli jsme se, že radši půjdeme domů. A tak jsme si dali rozchod po páté hodině.
Plameny a cesty
Sešli jsme se asi o půl páté ve vytopené klubovně. Protože se pomalu blíží Velikonoce, vyzdobili jsme si trochu třídu. Kluci došli pro kočičky a holky se zatím snažily malovat vajíčka. Potom jsme jimi protáhli mašli a připevnili i s kočičkami na zeď. Nakonec jsme si řekli něco o prvním kosmonautovi J.A.Gagarinovi a o jeho prvním letu a šli jsme udělat nástěnku.
Příprava ohně míru
Sešli jsme se ve čtyři hodiny u čekárny. Každý s sebou táhl nějaké náčiní. Když jsme došli na Bučinu, porazili jsme pár suchých stromů. Kluci začali stavět hranici a holky stromy rozřezávaly a nosily větve. Šlo nám to dost pomalu, protože práce byla dost namáhavá. Asi v šest hodin padl návrh, že bychom měli jít domů a že to dostavíme jindy. Všichni jsme souhlasili. Cestou domů jsme si vyprávěli o tom, jaký asi bude zítřejší den, protože je den pionýrů a ještě navíc 30. výročí založení PO. Domů jsme došli asi o půl sedmé.
- výročí založení PO
Asi v osm hodin jsme se všichni shromáždili v osmé třídě. Soudruh Hlavsa nás seznámil s dnešním slavnostním programem. Po tomto zahájení dnešního dne se promítal asi dvouhodinový film Přijela k nám pouŤ. Potom jsme se všichni přesunuli do sokolovny, kde mělo být slavnostní shromáždění. Přišly i děti ze Sedloňova, se dvěma vojáky, kteří na Sedloňově vedou jiskry a pionýry. Při shromáždění byl i slib jisker a pionýrů. Po slavnostním shromáždění následovaly různé soutěže. Třeba skok do dálky s kufrem, přetahování lanem, hod vajíčkem, střelba ze vzduchovky a mnoho dalších. Potom jsme se šli naobědvat.
Po obědě jsme měli chvíli volno a pak jsme šli nahlásit svoje hlídky, protože mělo proběhnout místní kolo Partizánského samopalu. Soutěž začala asi ve 14 hodin. Plnily se tyto disciplíny: první pomoc, topografie, střelba ze vzduchovky na špalíky, hod granátem na cíl, šplh po vodorovném laně. Po této soutěži se už jen odpočívalo a čekalo na autobus.
Cikánské toulky
Sešli jsme se v neděli ráno u čekárny. Autobusem jsme dojeli do Ohnišova. Nahlásili jsme se, dostali jsme plánek cesty a už se šlo. Trať vedla z Ohnišova do Bystrého, na bysterské Doly, Dobřany, Krahulec, Janov, Ohnišov. Šli jsme tuto trať, protože byla dlouhá jen 15 kilometrů a nás zítra čeká národní směna a Oheň míru. Na Dobřanech jsme se občerstvili. Když jsme došli do Ohnišova, dostali jsme párek s chlebem nebo rohlíkem. Najedl,i jsme se a ještě nás čekala cesta domů, protože nám žádný autobus nejel. Byli jsme už dost unavení a tak jsme sebou vždycky plácli do příkopu a odpočívali. Cesta dlouhá 3 km nám tedy trvala něco přes hodinu, ale nám to nevadilo, protože jsme přece jen “Zdrávi došli”.
Národní směna
Sraz byl ráno o půl sedmé u čekárny. Každý s sebou táhl nějaký ten kbelík, hadr, motyčku, lopatu nebo koště. Hned jsme se dali do práce. Holky myly okna, vyklidily čekárnu a umyly lavičky a podlahu. Kluci pěkně vypleli a okopali záhony. Potom odnesli plevel a uhrabali a zametli okolo čekárny. Když jsme dodělali práci u čekárny, šli jsme udělat generální úklid do naší klubovny. Všechno jsme umyli, urovnali a vyklepali koberec. Nakonec jsme umyli podlahu a celou chodbu. Do svých domovů jsme se rozešli asi o půl dvanácté.
Oheň míru
Slavnostní sraz na amplionový průvod měl být v osm hodin večer u čekárny. Ale protože se odpoledne dalo do pršení, chodily jen trosky lidí pomalu a v pláštěnkách na Bučinu. No a my jsme samozřejmě také nesměli chybět. Déšť nám nevadil a tak jsme házeli košťaty a povídali jsme si. Kouřilo se z nás, protože se z našich oděvů vypařovala voda v žáru z hranice. Bylo nám dost líto, že pršelo, když jsme si dali s hranicí takovou práci. Ale co se dá dělat. Počasí se domluvit nedá. Pomalu se trosky začaly rozcházet a tak jsme šli domů taky. Cestou jsme se dohodli, kdy a kde se sejdeme na zítřejší oslavy 1. máje.
- máj v Novém Městě nad Metují
Sešli jsme se po osmé u čekárny. Po příjezdu do Města jsme hned zamířili do Stavostroje. Všechno jsme si důkladně prohlédli. A za chvíli se už začal u Stavostroje řadit průvod. Tak jsme se do něho taky zařadili. Slavnostním pochodem jsme došli až na náměstí, kde byl slavnostní projev předsedy Městského národního výboru. Potom zahráli hymnu. Počasí moc pěkné nebylo a tak jsme si potom zašli do cukrárny na teplý čaj. Po jedenácté jsme se zvedli a šli jsme čekat na autobus. Cestou jsme si vyprávěli o tom, jaký byl ten letošní 1. máj. Moc se nám líbil. Domů jsme dojeli ve tři čtvrtě na dvanáct.
Schůzka
Dnešní schůzku jsme si určili na pátou hodinu. Musíme se už pomalu chystat na soutěž. A proto každý vytáhl nějaký provázek, nebo šňůrku a začali jsme se učit uzle. Moc nám to nešlo, a tak jsme šli radši shazovat hadicema kuželky. To už bylo trochu lepší. Pak jsme si sedli na kolotoč, povídali jsme si a dohodli jsme se, že když máme ty tři dny volny, že bychom mohli jít opékat buřty. Tento plán jsme pořádně prodebatovali a asi v sedm hodin jsme se rozešli.
Táborák
Sraz jsme si určili na půl sedmou u čekárny. Když jsme došli na koupaliště, rozběhli jsme se do lesa. Za chvíli jsme se z lesa táhli ověšeni roštím a klacky. Připravili jsme menší hraničku. Pak kluci ještě doběhli na pořádné pruty a holky připravily buřty a chleba. Potom jsme podpálili oheň a opékali jsme. Pak jsme si už jen pochutnávali na výborné večeři, kterou jsme zapili limonádou. Po jídle jsme seděli u ohně, zpívali a povídali vtipy. Bylo nám všem moc hezky. Kolem deváté hodiny jsme oheň řádně uhasili a pomalu jsme šli domů.
Sběr léčivých rostlin
Dnes nám ve škole řekli jaké rostliny se letos budou sbírat. A tak jsme se hned odpoledne vydali sbírat. Sbírali jsme za koupalištěm v březině list jahody a potom na Štěpáňáku květ hluchavky. Rozešli jsme se o půl sedmé.
Čistíme koupaliště
Sraz byl určen na půl osmou na koupališti. Každý na nohou holínky a pod strojením plavky. Rozebrali jsme si kartáče a šli jsme drbat. Nejvíce práce nám daly stěny. Ani za hodinu přijeli dospělí hasiči s Tatrou a stříkačkou. Vždycky nám to spláchli a tím to šlo trochu rychleji, protože jinak jsme to museli splachovat vodou, kterou jsme tahali v kbelíkách. Občas si někdo odskočil třeba se něčeho najíst nebo napít limonády. Pak už to šlo hůř a hůř, protože bylo míň vody a bahna a kamenů bylo dost. Také jsme tam našli pár drobných, prasklý míč a mnoho jiných věcí, které nemají v koupališti vůbec co dělat. Domů jsme se začali pomalu rozcházet asi o půl dvanácté, podle toho, jak kdo musel domů. Celé koupaliště bylo vyčištěno asi po jedné hodině odpoledne.
Schůzka
Schůzka začala v pět hodin u požární zbrojnice. Vytáhli jsme hydrant, hadici, proudnici a šli jsme běhat stovku. Moc dobře nedopadla. Potom jsme si připravili hadici a proudnici na dvojice. To nám taky moc nešlo. Strašně pomalu jsme smotávali hadice. Potom jsme ještě házeli kuželky. Nakonec jsme si trochu zkusili vázat uzle. Domů jsme se rozešli asi ve čtvrt na sedm.
Sběr papíru
Dnešní odpoledne jsme věnovali sběru papíru. Vzali jsme vozíky a už se drandilo po Bystrém. Papír jsme vozili k hasičárně. Jirka Andrš ho nakládal a zítra ho odveze do sběrných surovin.
Připravujeme se na soutěž
Dnešní schůzka začala o půl páté. Vytáhli jsme vše potřebné ke cvičení. Nejdříve jsme šli běhat stovku. Potom dvojice. Docela to šlo, ale Jirka nemohl moc běhat, protože ho bolela noha. Potom jsme shazovali kuželky. Dále jsme všechno uklidili a šli jsme do klubovny na stůl vázat uzle. Nejvíce nám dělal problémy záchranný uzel. Ale ten jsme se pak taky naučili. Standa taky trochu kopal horolezecký. Tak ho to paní Povolná musela doučit. Nakonec jsme se dohodli, jak zítra pojedem, ale největší radost jsme měli z toho, že nemusíme do školy.
Okresní kolo
Pátek
Asi ve dvě hodiny jsme se začali scházet u požární zbrojnice. Všichni snášeli věci, stany a jiné potřeby. Všechny věci jsme narvali do Tatry. Naposledy jsme zahlédli Bystré a hurá do Čermné. Do Čermné jsme dojeli jako první. Postavili jsme stany a šli jsme se rozhlédnout do okolí. Když jsme se vrátili, zahráli jsme si s míčem „ na jelena “ , potom jsme se navečeřeli. Po večeři jsme se šli umýt a pomalu jsme se uchylovali ke spánku. Všichni jsme usínali se strachem, jak zítřejší závod dopadne.
Sobota
Budíček byl v sedm hodin. Hned po snídani byl svolán nástup. Při nástupu se losovali čísla. U nás losoval číslo Jára. Nejdříve se šlo na otázky a uzle. Potom jsme šli na útok a na džberovky. Po snídani a džberovkách jsme šli na dvojice a kuželky. Po těchto disciplínách jsme se šli naobědvat, ale hlavně se napít limonády, neboť jsme byli velice vyčerpáni a žízniví. K obědu byl dobrý guláš. Po obědě jsme běhali stovku a padesátku. Po padesátce jsme si šli chvíli zahrát s míčem. V podvečer se běhali jednotlivci. Z našeho družstva běhali Miloš a Roman. K večeři nám paní Povolná uvařila polévku. Když se stmívalo, podpálili jsme táborák. U táboráku jsme zůstali jen chvíli, neboť jsme byli po závodě utahaní. Když jsme zalehli, tak nás ještě nohy brněly.
Neděle
V neděli byl budíček trochu déle. Vstávat se nám moc nechtělo, ale museli jsme. Po snídani jsme pomalu balili, neboť jsme čekali jen na vyhodnocení. A už tu je nástup a vyhodnocení. Nad očekávání jsme obsadili třetí místo.
Začínají prázdniny
Je poslední den školního roku 1979. Do školy si jdeme jenom pro vysvědčení. Sice máme strach z vysvědčení, ale prázdniny nás přeci jenom lákají více. Začínající prázdniny se přeci musí nějak oslavit. Na druhý den jsme se smluvili, že půjdeme opékat buřty. Sešli jsme se ve čtyři hodiny. A hurá na koupaliště. Všichni jsme se rozběhli do lesa pro roští a dříví. Rozdělali jsme oheň a začali jsme opékat. Když jsme všechny buřty snědli, začali jsme si vyprávět vtipy. Pomalu se stmívalo a my jsme museli jít domů. Domů jsme přišli až za tmy.
Sluníčko nás láká
Už ráno krásně svítilo slunce, a tak jsme se domluvili, že se půjdeme vykoupat. Už cestou jsme se těšili, jaká bude voda. Když jsme přišli na koupaliště, přestrojili jsme se a hurá do vody. Když jsme se ve vodě vydováděli, šli jsme se opalovat a kluci si šli zahrát s míčem různé hry. Za chvíli jsme si řekli, že se půjdeme naposledy vykoupat, abychom uschli, než půjdeme domů. Každý spěchal domů, neboť byl unavený a hladový. Domů jsme došli, když už sluníčko zapadalo. Za celý den jsme se pěkně opálili. Domluvili jsme se, že se půjdeme druhý den zase koupat.
Čistíme koupaliště
Domluvili jsme se, že se sejdeme v osm hodin u čekárny. Protože bylo koupaliště hrozně špinavé, musel si každý vzít holínky. Rozebrali jsme si kartáče a šli jsme drhnout. Nejvíce práce nám dali stěny. U těch jsme se nejvíce zapotili. Za chvíli přijeli starší hasiči, kteří nám pomohli koupaliště spláchnout. Ke konci přibývalo bahno a čím ho bylo více, tím pomaleji nám šla práce. Když nám bylo teplo, svlékli jsme se do plavek. Sluníčko krásně svítilo a tak se někteří pěkně opálili. V koupališti jsme našli prasklý míč a mnoho jiných věcí, které tam nepatří. Okolí koupaliště jsme pěkně upravili. Domů jsme přišli ve dvě hodiny. Byli jsme rádi, že už je koupaliště čisté.
Sběr brambor
Nejprve jsme se zeptali pana Špačka, jestli bychom mohli jít vybírat brambory. On nám řekl, že máme počkat o půl osmé u čekárny. Ráno jsme se sešli ve velkém počtu. Za chvíli pro nás přijel autobus. Odvezl nás do Bačetína na pole. Všichni jsme se hrnuli na pole sbírat. Na oběd nás odvezli domů. Řekli nám, abychom v jednu hodinu zase čekali u čekárny. Z brambor jsme přijeli asi ve čtyři hodiny. Přijeli jsme špinaví, takže nám prospěla jen teplá koupel. Kolena jsme měli otlačená od toho, jak jsme na nich klečeli. Na druhý den jsme se smluvili, že půjdeme znova, ale jen dopoledne.
Končí prázdniny
Přichází konec prázdnin a jako každý rok přijíždí pouť. I když na pouť nepřijede mnoho atrakcí, máme z poutě velikou radost. Nejdříve jsme šli na řetízák, kde jsme se odkopávali a zase chytali. Dále jsme šli ke střelnici. Tam jsme zkoušeli vystřelit růže a žvýkačky. Hana vystřelila dvě růže. Standa vystřelil pistoli. Potom jsme šli ke stánku, kde jsme si vytáhli štěstí. Mladší šli na houpačky a my starší jsme šli na řetízák. Asi třikrát jsme se zatočili a potom jsme šli domů. Letošní pouť se nám velice líbila.