| Jméno | Věk | |
| Miloš Čtvrtečka | 13 | |
| Roman Čtvrtečka | 12 | |
| Alena Drašnarová | 8 | |
| Jan Franc | 8 | |
| Miloš Franc | 13 | |
| Jaroslav Komůrka | 13 | |
| Luboš Nohejl | 7 | |
| Hana Nohejlová | 14 | |
| Šárka Nováková | 12 | |
| Jiří Povolný | 14 | |
| František Sozanský | 12 | |
| Zuzana Sozanská | 14 | |
| Stanislav Ševc | 11 | |
| Jitka Špačková | 9 |
Slavnostní shromáždění
- září 1979 jsme se sešli v 8 hodin ráno v páté třídě. Shromáždění zahájil p. ředitel Petr Škalda. Nejdříve nás seznámil s prvňáky a popřál nám mnoho úspěchů ve školním roce. Potom nám představil dva nové učitele. Po slavnostním shromáždění jsme se rozešli do svých tříd. Potom jsme si s třídními učiteli vyprávěli o příhodách prožitých během prázdnin. Nakonec jsme se s velkými předsevzetími do nového školního roku rozešli.
Připravujeme se na branný závod
Na pátou hodinu odpoledne jsme si dali sraz u požární zbrojnice. Vynosili jsme granáty, kuželky, vzduchovky, hadice a topografické značky. Zuzka přinesla ze školy buzolu a mapu. Nejdříve jsme začali střílet do terče, většinou to všem šlo.Potom přišel hod granátem. Potom jsme si museli zopakovat jak se pracuje s buzolou a jak se máme orientovat na mapě. Nakonec jsme hadicemi shazovali kuželky. Všechno nám docela šlo.
Branný závod
V sedm hodin jsme se sešli u požární zbrojnice. Je to náš první závod v Kvasinách. Nasedli jsme do Tatry a uháněli do Kvasin. Nejdříve bylo slavnostní shromáždění Plamenu 79. Pak si každý oddíl vylosoval číslo. My jsme si vylosovali číslo 34. Se strachem jsme začali šplhat, shazovat kuželky, střílet apod. . Když jsme doběhli do cíle, všichni se nás začali vyptávat. Při slavnostním shromáždění vítězů jsme netrpělivě čekali, až zazní jméno Bystré. Obsadili jsme 3. místo. Všichni jsme jeli domů s velkou radostí.
Beseda
Dnešní schůzka začala opět ve čtyři hodiny a to v klubovně. Přišel se mezi nás podívat i pan Ševc, který nám měl vyprávět o VŘSR. Nejprve nám začal vyprávět o Vladimíru Iljiči Leninovi. Potom nám vyprávěl o Smolném paláci a o útoku na Zimní palác. Přinesl nám ukázat i obrázky. Nakonec jsme mu dávali otázky a on nám odpovídal. Do svých domovů jsme se rozešli až v sedm hodin.
Beseda o prevenci
Na dnešní schůzku mezi nás přišel pan Andrš. Povídal nám o vzniku požárů, o základních hasebních prostředcích a o požární prevenci. V závěru schůzky jsme si ukázali jednotlivé hasící přístroje.
Mikuláš ztratil plášť
Sraz jsme měli v šest hodin ve sklepě v bytovce. Bylo nás 5, Hana, Jirka, Zuzka, Miloš, Eva. Mikuláše dělala Hana. Dala si přes sebe vypůjčené strojení od faráře a fousy a šlo se. Čerti si vzali metly a zvonky. Děti se nás dost báli. Občas jsme něco dostali a tak jsme se potom rozdělili v čekárně. Domů jsme přišli v osm hodin.
Výroční členská schůze
Na členské schůzi jsme vystoupili s kulturním programem, který jsme si před ní nacvičili. Po ukončení schůze se promítalo. Filmy z požární oblasti všem líbily.
Plameny a cesty
Dnešní schůzku jsme věnovali plamenům a cestám. Přinesli jsme si malé zápisníčky a zapisovali jsme si splněné úkoly. Chceme, aby každý z nás během tohoto roku splnil jeden odznak.
Vánoční besídka
Je 21. prosince a 13 hodin. V dobřanské sokolovně začala vánoční besídka. Na úvod začala 1. a 2. třída. Také se hráli pěkné hry a soutěže. Moc jsme se nasmáli. Když se skončilo s kulturou, přišel děda Mráz s košem plným dárků. Devátá třída pouštěla písničky a proto jsme se dali do tance. Než jsme odjeli domů, uklidili jsme sokolovnu. Domů jsme jeli v 6 hodin. Besídka se všem moc líbila. Ráno si o ní ve škole každý vyprávěl.
Dětský karneval
V pátek v 13 hodin začal v Dobřanech dětský karneval. Všichni jsme se sešli v sokolovně, která byla hezky vyzdobena. Nejprve byli vybrány nejlepší masky. Na prvním místě se umístila rodina Rumcajsova a mimino. Na druhém místě se umístila dáma. Na třetím se umístila princezna a kominík. Všechny byly odměněny bohatou odměnou. Dále následoval rej masek. Potom byly rozdány ceny za losy. Po vylosování dojeli mladší žáci domů. Potom už se tancovalo. Tak nám uběhlo odpoledne. Uklidili jsme sokolovnu a šli jsme k autobusu.
Sběr papíru
Sešli jsme se v klubovně. Po skupinkách jsme chodili pro starý papír. Každý alespoň přinesl něco papíru. Se svou kořistí jsme byli spokojeni. Sběr jsme skládali u p .vedoucí v dřevníku. Pak jsme naložili papír do Tatry a jeli jsme do Dobrušky. Domů jsme přijeli v 6 hodin.
Připravujeme se na kviz
Schůzka začala v 5 hodin. Přišli ti starší, aby si napsali kviz. Každý z nás měl alespoň 6 chyb. Rozdali jsme si tužky a papíry a mohlo se psát. Kviz jsme si napsali asi 3 x až jsme tam měli 1 až 2 chyby. Potom jsme si zahráli na mrkanou, moc se nám to líbilo. Domů jsme přišli v 7 hodin.
Připravujeme se na kulturní program
Schůzka začala o půl páté. Přišli mladší i starší. Jednou jsme si to přejeli. Docela nám to šlo. Ale pořád to nebylo ono. Ještě jsme si to zkusili párkrát. Potom jsme si říkali fóry a hádanky. Domluvili jsme se, kdy bude schůzka. Každý šel potom domů.
Beseda
Asi o půl páté jsme se sešli v bytě paní Povolné. Přišel mezi nás pan Ševc. Začal nám vyprávět o tom, jak to bylo v únoru v roce 1948. Řekl nám toho hodně také o Klementu Gottwaldovi. Přednáška se nám líbila. Pak nám pan Ševc odpovídal na naše otázky. Nakonec jsme si už jen povídali. Domů jsme přišli v sedm hodin.
Beseda
V sobotu odpoledne jsme se všichni sešli v klubovně. Měli jsme zde besedu s panem Ševcem, který nám vyprávěl, jak se chodí po prevenci. Upozornil nás na nepořádek na půdách, na špatně nahozené komíny a na dobře zajištěné branky ke komínům. Malé požárníky upozorníme, aby nezakládali ohníčky, nehráli si se zápalkami. Všem se nám beseda líbila.
Malujeme do soutěže
Dnes jsme se sešli již ve čtyři hodiny odpoledne v naší klubovně. Máme za úkol nakreslit každý dva plakáty na soutěž. Jirka přinesl barvy a štětce a ostatní sehnali čtvrtky. Malým dětem to moc nešlo a tak jsme jim museli pomáhat. Všem se nám plakáty povedly a měli jsme z nich radost. Domů jsme přišli asi v 7 hodin.
Zimní sporty
Sešli jsme se vyzbrojeni lyžemi a vyrazili jsme na výlet. Šli jsme na Matyskův kopec, neboť ten je nejvyšší. Uplácali jsme si skok a tak jsme projezdili celé odpoledne.
Zimní soustředění
Ráno jsme se v 7 hodin sešli u hasičárny a vyjeli do Lukavic. V Lukavicích jsme se zastavili před pohostinstvím. Tam jsme si vylosovali číslo 13 a čekali na kviz. Kviz jsme psali všichni pohromadě. Pak se vyklidila místnost a přednášel se kulturní program. Všichni jsme se třásli, abychom se nespletli. Po kulturním programu jsme odjeli domů. Asi za 14 dnů nám přišel dopis. Všichni jsme byli šťastni, že jsme vyhráli první místo.
MDŽ
Dnes jsme přišli k paní Povolné už ve tři hodiny. Měli jsme na programu připravit dárky osamělým ženám k MDŽ. Každá holka si přinesla pěknou látku,na které vystřihla pěknou květinu, kterou pak nalepila na tvrdou čtvrtku a zhotovila pěkné blahopřání. K blahopřání přijdou také narcisky a toto všechno jsme v sobotu 8. března roznesli osamělým ženám. V neděli odpoledne začala v Dobřanech slavnostní schůze, věnovaná dobřanským ženám. Mladší žáci vystoupili se svým kulturním programem. Všichni dostali pohoštění a asi v šest hodin se slavnostní schůze rozešla.
Beseda o dopravě
Dne 14. dubna začala v 10 hodin v 8. třídě beseda s příslušníky VB. Besedy se ale zúčastnila jenom 8. a 9. třída. Přijeli k nám dva příslušníci. Jeden z nich se zabýval trestnými činy u mládeže a druhý dopravními nehodami. Každý nám řekl o své práci mnoho zajímavého. Také nám přivezli ukázat fotografie z jejich případů. Po besedě jsme se jich mohli ptát, co nás zajímalo. Nakonec jsme se s nimi rozloučili a popřáli jim mnoho úspěchů v další práci.
Den pionýrů
Dnes slavíme svůj velký svátek, Den pionýrů. Sešli jsme se v sokolovně na slavnostním shromáždění. Po projevu a kulturním programu následoval slavnostní slib pionýrů a jisker. Z našeho oddílu slib složili: Alena Drašnarová, Luboš Nohejl, Jan Franc.
Připravujeme se na odborky
Dnes jsme museli udělat schůzku v klubovně, protože venku pršelo. Začali jsme se připravovat k plnění odborek. Nejprve jsme si zopakovali druhy motorových stříkaček. Také jsme si zopakovali druhy hasících prostředků a hadic. Nakonec jsme si řekli, čeho je zapotřebí, aby mohlo hořet a jaké máme dodržovat předpisy, aby nedošlo k požáru. Potom jsme si už jen povídali a hráli různé hry.
Stavíme hranici
Ve čtyři hodiny jsme se vydali na Bučinu vyzbrojeni pilkou a sekerou. Na Bučině jsme se hned pustili do práce. Kluci káceli stromy. My jsme je osekávali a tahali dolů. Jirka s Milanem stavěli základy hranice. Po chvíli perné práce jsme zjistili, že nám ten les začíná pomalu, ale jistě řídnout. Potom zajel Jirka s traktorem na hřbitov. Tam jsme naložili věnce a kytice. Všechno jsme odvezli na Bučinu. Jimi se totiž každý rok vyplňuje hranice. Asi v šest hodin jsme se rozešli domů. Hranice však hotová ještě nebyla. Chyběla jí bába. Tu jsme zhotovili druhý den.
Sovětští přátelé nám píší
Dnešní schůzka se od předcházejících trochu lišila. Do bytu vedoucí jsme s sebou vzali dopisy a dárky od sovětských přátel. Zuzka dostala pěknou loď Auroru – model a sošku osla. Hanka míšánka a vyšívaného osla. A těch dopisů a lístků. O svých kamarádkách každý vyprávěl, co o nich věděl. Schůzka se nám moc líbila.
Oheň míru
Slavnostní sraz na lampiónový průvod začal v osm hodin večer srazem u čekárny. Všichni účastníci se vydali slavnostně na Bučinu. My starší jsme byli již na Bučině a čekali na příchod rodičů a dětí až přijdou a mohli bychom slavnostně zapálit naši hranici. V devět hodin již hranice hořela a všichni s údivem sledovali, jak dřevo praská, jiskry létají a děti si šťastně házeli košťaty. Oheň vydržel hořet dlouho. A proto se svazarmovci postarali o pití. Všem se to líbilo a všichni si řekli „ Příští rok příjdem zas “ .
- máj
Sešli jsme se po osmé u čekárny. Po příjezdu do Nového Města jsme ihned zamířili do Stavostroje. Všechno jsme si důkladně prohlédli. A za chvíli se už začal u Stavostroje řadit průvod. Tak jsme se do něho také zařadili. Slavnostním pochodem jsme došli až na náměstí, kde byl slavnostní projev předsedy Městského národního výboru. Potom zahráli hymnu. Po jedenácté jsme se zvedli a šli jsme čekat na autobus. Cestou jsme si vyprávěli o tom, jaký byl ten letošní 1. máj. Moc se nám líbil. Domů jsme odjeli ve tři čtvrtě na dvanáct.
Štafeta Dukla – Bratislava – Praha
Ve středu 30. dubna 1980 jsme od předsedy MNV obdrželi stuhy, na kterých byli nadepsány organizace, které si dali k prvnímu máji závazky. Tyto stuhy jsme měli odevzdat ke štafetě 1. května. Ráno v sedm hodin pro nás přijelo auto se štafetou, které nás odvezlo do Dobrušky na manifestaci. Tam jsme se zúčastnili průvodu. Po ukončení průvodu nás zase odvezli domů.
Jedeme na výlet
V neděli v devět hodin ráno se každý dostavil k požární zbrojnici, turisticky vybaven. Nasedli jsme do Tatry a jeli do Orlických hor na chatu Šerlich. Tam jsme chvíli pobyli a potom jsme vystoupali na Velkou Deštnou. Pak jsme sešli do pralesa Bukačky. Připadali jsme si tam jako v pohádce. Na konec jsme se opět vrátili k chatě na Šerlichu, nasedli do Tatry a ujížděli domů. Všem se to moc líbilo.
Partyzánský samopal
V pátek ve 13 hodin začalo slavnostní zahájení Partyzánského samopalu. Rozdali nám startovní číslo a už to šlo. Nejdříve byla topografie, potom požární ochrana, střelba ze vzduchovky, hod granátem, přechod lanové lávky, zdravotnictví, otázky ideově výchovné a dopravní. Po doběhnutí na nás čekal ve školní jídelně teplý čaj. Pak jsme si mohli odpočinout každý ve své třídě. Nakonec bylo slavnostní vyhodnocení. Naše hlídka obsadila 2. místo. Domů jsme jeli o půl čtvrté autobusem.
Hasičárna nás volá
Jednou ve čtvrtek jsme se sešli o půl třetí a zkoušeli jsme si útok, stovku, házet na kuželky, padesátku, dvojice, uzle a nástup. Útok a házení na kuželky nám moc nejde a tak musíme pořádně zkoušet. Vytáhli jsme ven Tatru a zapojili do ní stříkačku. Rozdělili jsme si úkoly a čísla, pak jsme si to zkusili tak, abychom se na soutěži nespletli. Než jsme šli domů, tak jsme si zaběhli stovku a dvojice. Ty nám jdou dobře, doufáme, že na soutěži nic nespleteme.
Odborky
Ve čtyři hodiny jsme přišli všichni k paní Povolné. Čekal nás těžký úkol a to napsat odborky. Kronikáře dělali F. , J. Špačková, A. Drašnarová a J. Franc. Preventistu si dělal také F. Sozanský a H. Nohejlová. Velitele si dělal zase jenom F. Sozanský. Strojníka dělali F. Sozanský, H. Nohejlová a R. Čtvrtečka. Instruktora dělal F. Sozanský. Trvalo nám to dost dlouho, ale potom jsme si s radostí zahráli různé hry. Také jsme si povídali různé příběhy, které kdo zažil a poslouchali jsme písničky z magnetofonu. Nakonec jsme si smluvili další schůzku a s radostí se rozeběhli domů. Všichni jsme měli velikou radost, že se nám povedlo odborky splnit.
- květen
Ráno v sedm hodin jsme se sešli u hasičárny. Vyšli jsme rázně do Nového Hrádku. Zde jsme se zúčastnili položení věnců na hrob třech padlých sovětských vojáků. Pak jsme se zúčastnili průvodu. Bylo pěkné počasí a tak jsme si prohlédli Nový Hrádek a okolí. Asi ve tři hodiny jsme došli domů. Všem se náš výlet líbil.
Brigáda
Jednou v neděli jsme se s paní Povolnou sebrali a šli jsme okopat růžičky před naší klubovnou. Paní Povolná nám rozkopala záhony. My s holkama jsme zatím vybírali plevel a trávu. Když byl košík plný, tak ho Zuzka s Jitkou odnesly na kompost. Práce nám rychle uběhla a asi ve čtyři hodiny jsme měli celý záhon okopaný. Všichni jsme měli radost z dobře okopaného záhonu.
Sběr léčivých bylin
V plánu naší PS je také sběr léčivých bylin. I my chceme přispět, a tak jsme se dohodli, že každý z nás musí nějaké to deko odevzdat. A tak hned, jak jednotlivé rostliny vyrostou nebo vykvetou, pustíme se do sbírání. Nyní už máme první dekagramy hluchavky, prvosenky a list jahody.
Jedeme do kina
Všichni jsme se sešli u autobusové zastávky a jeli jsme do Dobrušky do kina na film „ Šampión “ . Tento film vypráví o dostihovém prostředí západní Ameriky. Film se nám moc líbil, domů jsme přijeli o půl deváté.
Okresní kolo
Pátek
Asi ve tři hodiny jsme se pomalu začali scházet u požární zbrojnice. Každý nesl pořádný ranec. Všechno jsme naskládali do Tatry a hurá do Zdelova. Do Zdelova jsme dojeli asi ve čtyři hodiny. Nejdříve jsme vytahali stany a pustili jsme se do stavění. Než co jsme všechny stany postavili a srovnali věci, byla už skoro tma. Po dobré večeři jsme se šli všichni umýt. Chvíli jsme si ještě povídali o zítřejší soutěži. Potom jsme všichni zalehli a usnuli.
Sobota
V sobotu jsme vstávali v 7 hodin ráno. Po snídani jsme se šli umýt a pomalu jsme se začali strojit do hasičského obleku. V osm hodin byl slavnostní nástup. Po nástupu se losovaly čísla. Jára si vytáhl číslo 12. Hned po nástupu se běhal útok a štafeta. Hned po odběhnutí jsme se šli schovat do stanů, neboť pršelo. Po obědě byl další nástup. My jsme přišli jako poslední. Po nástupu se šlo na pětiboj. Šli jsme nejprve na požární dvojice. Odtud jsme šli na džberovky. Potom jsme šli na kuželky. Po kuželkách jsme spěchali na uzle. Po uzlech nás čekala jenom stovka. Tu jsme odběhli dobře. Po odběhnutí i poslední disciplíny jsme šli do stanů. Unavení a zdrcení jsme večer brzy usnuli.
Neděle
Ráno jsme vstávali o něco déle. V deset hodin jsme šli na vyhodnocení. Na útoku a štafetě jsme byli čtvrtí. “ V Plamenu 80 obsadilo 1. místo Bystré “ . Po vyhodnocení jsme šli do stanů a pomalu jsme začali balit. Domů jsme přijeli asi ve čtyři hodiny.
Krajské kolo
Pátek
V pátek bylo v Bystrém dost hlučno. Všichni, kdo byli schopni se hýbat snášeli své věci na jednu hromadu k čekárně. Už od časného rána byli všichni na nohou. Když bylo všechno sbaleno, sedli jsme na autobus. Z Bystrého jsme odjížděli asi v 9 hodin. Cesta byla strašná, neboť bylo hrozné vedro. Cestou jsme se byli podívat ve vojenských kasárnách v Hradci Králové. V kasárnách nám ukázali vojenskou techniku. Zde jsme pobyli asi dvě hodiny. Až už jsme se zase plahočili autobusem. Byli jsme šťastni, když jsme zahlédli Sečskou přehradu. Hned jsme postavili stany, potom jsme se šli umýt a pak rychle na večeři. Po večeři jsme všichni hned usnuli, unaveni po cestě.
Sobota
Ráno v 7, 30 byl budíček. Umyli jsme se, ustrojili a spěchali jsme na snídani. Potom byl nástup a losování čísel. Pevně jsme doufali, že dostaneme šťastné číslo. Zůstalo však jenom při domněnce, neboť když se velitel obrátil s číslem 2, moc do smíchu nám nebylo. Nálada v kolektivu nebyla moc dobrá. Začínali jsme stovkou, potom jsme šli na kuželky. Po kuželkách byli džberovky. Ty nám dopadli špatně, neboť náš velitel J. Komůrka zapomněl vypnout el. proud. A tak se trestné body jen hrnuli. Po džberovkách následoval kviz. Potom se šlo na oběd a po obědě ještě na kulturní program a uzle. Všechno, až na ty džberovky dopadlo vcelku dobře. K dobré náladě hrála vojenská hudba. Po těžkém boji jsme všichni ulehli, i když zarmouceni.
Neděle
V neděli ráno jsme vstávali o něco později. Moc řečí jsme přitom nenadělali. Už jsme všichni tušili, jak to dopadne. Když byli všichni ustrojeni, odešli jsme svorně na snídani. Potom jsme se vrátili na slavnostní nástup. Všechna družstva se vzorně seřadila a velitelé družstev dávali slavnostní hlášení. Potom se přistoupilo k tomu hlavnímu. Umístění družstev se četla od posledních. Když se začala číst poslední desítka, byla přece jenom jiskřička naděje, že to snad nebude tak zlé, po chybě našeho velitele. Konečně jsme se dočkali. Družstvo obsadilo 5. místo. Po nástupu jsme se sešli u stanu naší vedoucí a začali jsme počítat, jak bychom dopadli, kdyby nebylo té chyby. Všechno nasvědčovalo tomu, že bychom skončili druzí. Pak jsme začali balit. Jak jsme se těšili na Seč, tak jsme se těšili domů.
Schůzka
I když jsme ze Seče přijeli tak trochu zklamáni, přece jenom jsme se za týden sešli ke schůzce. Ihned jsme navrhli nového velitele. Jeho chyba, kterou udělal na Seči, nás velmi mrzela, protože jsme se všichni snažili a on to během dvou minut všechno zkazil. Kdyby nedošlo k této jeho chybě, mohli jsme obsadit dokonce i druhé místo. Tady záleželo na všem. Po hlasování všech členů kolektivu byl na místo velitel navrhnut Fanda. Takže na další soutěž nastoupí místo Járy Fanda. Všichni teď už jen doufáme, že nás nezklame.
Prázdniny jsou tu
Je poslední měsíc školního roku – červen. Ve všech třídách probíhá závěrečné opakování. A konečně je zde očekávaný a bojácný den – poslední červen. Proč bojácný? No přece se bude rozdávat vysvědčení. Všichni měli strach, jaké to letošní vysvědčení vlastně bude. Dopadlo však nad očekávání dobře. Po rozdání vysvědčení chodili osmáci a deváťáci po třídách a loučili se s mladšími spolužáky. Nakonec šli za učitelským sborem popřát mu mnoho úspěchů v další práci a rozloučit se. Ve všech třídách jim vstupovali do očí slzy a proto slíbili, že se někdy přijdou podívat. Potom jsme se všichni rozešli domů a těšili se jak strávíme nastávající prázdniny.
Chodíme se koupat
Protože bylo hned ze začátku prázdnin slunečné počasí, lákalo nás stále více koupaliště. Neodolali jsme proto a asi za čtrnáct dní po skončení školního roku jsme se už chodili koupat. Jednoho dne jsme se smluvili, že celý den strávíme u vody. Sešli jsme se ráno v osm hodin u čekárny a vyrazili jsme směrem na koupaliště. Na koupališti jsme si rozložili deky a honem jsme spěchali do vody. Když jsme vylezli z vody, chvíli jsme se opalovali. Nejvíce se opálila naše vedoucí, neboť té se do vody moc nechtělo. Domů jsme se rozešli kolem šesté hodiny.