Jméno | Bydliště | Věk |
Josef Balcar | Bystré | 13 |
Simona Balcarová | Bystré | 11 |
Jan Bartoš | Bystré | 11 |
Pavlína Bartošová | Bystré | 10 |
Václav Drašnar | Bystré | 11 |
Michal Dusílek | Bystré | 12 |
Jitka Dusílková | Bystré | 10 |
Šárka Dusílková | Bystré | 12 |
Jan Franc | Bystré | 14 |
Josef Mach | Bystré | 12 |
Alena Machová | Bystré | 14 |
Petra Netíková | Bystré | 11 |
Josef Ševc | Bystré | 11 |
Leoš Ševc | Bystré | 14 |
Jiří Tomáš | Bystré | 10 |
Příprava na branný závod
Sešli jsme se ve středu v pět. A protože jsme chtěli házet granátem, vyznačili jsme si z mléka obdélník. Granáty jsme však nenašli a proto jsme odešli do školy. Tam jsme se dohodli na družstvech a psali jsme kviz. Prvnímu družstvu to šlo krásně, ale druhé to byla hrůza. Nic neznali, nic neuměli. Byla to práce, než jsme je naučili kviz. Teď je učíme topografické značky. Docela to jde. Od paní Povolné jsme se dozvěděli, že musíme jet autobusem a máme číslo 20.
Branný závod
V sedm byl odjezd od čekárny. Naskládali jsme se do autobusu a už se jelo. V Kvasinách byl už ruch. Autobusy se sjížděli. V devět byl nástup. Běželi jsme dvě družstva. Nejdříve běželo lepší družstvo. Párkrát jsme skoro zabloudili, ale nakonec jsme se do cíle dostali. Mladší družstvo bylo sestaveno z mladších členů našeho kroužku, proto se úspěch neočekával. Po závodech se zlepšila nálada všech závodníků. Každý měl radost ze života. Honili jsme se a schovávali, ale počasí nám moc nepřálo, každou chvíli pršelo. Po doběhnutí posledního družstva jsme se zase naskládali do autobusu a hurá domů. Výsledky jsme se dozvěděli později. Skončili jsme druzí a osmí.
VŘSR
Ve škole už tradičně se pořádá soutěž „ Co víš o Sovětském svazu “ . Ze 150 žáků se do finále probojovali i členové našeho oddílu. Za tento boj byli vítězové odměněni cenami, které uchystala pionýrská skupina. Po škole byla naše schůzka ne moc slavná. Pro mrholivé počasí se polovina členů nedostavila. Ve škole jsme si sehnali potřebné věci na nástěnku a šli jsme ji dělat. Museli jsme se střídat, protože jsme měli prokřehlé ruce a nemohli jsme v nich pořádně udržet špendlík. Asi za hodinu jsme nástěnku utvořili. Musíme se pochválit, protože se nám nástěnka povedla.
Vítání občánků
Ve středu nám bylo řečeno, že v neděli je vítání občánků. Rozdali se básničky, které jsme si přečetli. Byl vydán rozkaz, že básničky musíme umět dobře číst. V neděli už o půl desáté jsme se sešli ve škole, kde jsme si básničky přečetli. V deset hodin už byli rodiče s novými občánky obce Bystré v zasedací místnosti. Byli jsme nervózní jako vždy, když je soutěž nebo slavnostní chvíle. Nastoupili jsme jak jsme básničky recitovali. Když jsme skončili, všichni nadšeně tleskali. Bylo to přímo udivující. Spokojeně jsme si vydechli. Zase jedno představení za námi.
Výroční schůze
V sobotu v pět hodin začala ve škole výroční členská schůze. I my jsme měli na této schůzi svůj program. Po našem programu následovalo občerstvení. Byl guláš a zákusky, a protože jsme se pořád někde pletli, byli jsme vyhoštěni ven. Guláš jsme dostali mezi posledními. Zlobili jsme se, ale po chvíli nás to přešlo, protože pan Dusílek promítal. V deset hodin nás už poslali domů, že už s námi nic nechtějí mít. A tak s velkou nechutí jsme šli domů.
Beseda s důchodci
Na této besedě jsme recitovali básničky. Pak paní Čtvrtečková, kronikářka naší obce četla příběhy z kroniky. Když je přečetla, rozvinula se diskuse na téma Božena Němcová. Důchodci nám vyprávěli o jejích knížkách, které jsme ani neznali. Beseda skončila v šest hodin.
Hurá na návštěvu
Z minulé návštěvy si přírodovědci ze Sněžného odnesli mnoho poznatků, a proto nás také pozvali na návštěvu. Sešli jsme se u klubovny, kde sněženští přírodovědci chovají své čtyřnohé kamarády. Pak nám ukázali, kam chodí hledat vzácné rostliny a zvířata. Ukázali nám, kde jsou ve Sněžném netopýři, žáby a ještěrky. Protože bylo hezky, viděli jsme zelenou a hnědou ještěrku. To už jsme se vraceli ke klubovně. Blížil se pomalu večer. Pak se mezi námi objevili buřty. Zakousli jsme se do nich s velkou chutí, protože jsme od oběda nejedli. To už jsme se museli zvednout, i když se nám moc nechtělo, protože u ohně bylo teplo, ale hlavně veselo. Domů jsme dorazili s velmi dobrou náladou.
Koupaliště nás volá
Byl krásný slunečný týden. Na tuto sobotu byla určena brigáda na koupališti. V osm hodin jsme se sešli u hasičárny, odkud jsme odjeli na koupaliště. Koupaliště bylo skoro vypuštěno. Na brigádu se dostavili i pionýři z Náchoda, kteří tu mají každý rok postavený tábor. Když jsme koupaliště dočistili, začali jsme po sobě stříkat, tak že jsme vypadali jak hastrmani. Doma se nám smáli, a pak nadávali, ale my jsme si z toho nic nedělali.
Výlet
V sobotu jsme se vydali na prohlídku pevnosti Dobrošov. Ráno u půl osmé jsme se vydali na cestu k autobusu na Hrádek. Asi v deset hodin jsme dorazili na Dobrošov. Při prohlídce jsme prolezli každou chodbičku, kterou jsme viděli. Po prohlídce jsme si dali každý limonádu a vydali jsme se na cestu zpět. Cesta zpět nebyla jednoduchá. Každý v sobě měl limonádu nebo dvě, a tak se nám nechtělo, zvlášť když se šlo pěšky. Po dlouhé únavné cestě jsme přeci dorazili domů.
Oheň míru
Lampiónový průvod vyšel v osm hodin od čekárny. Průvod však vypadal jako pár světlušek, protože bylo málo dětí. Hranici jsme zapálili, když došli na Bučinu. Z Bučiny jsme také viděli, kde pálí ohně míru. V Bačetíně, Ohnišově, ve Valu . Když se hranice rozhořela, házelo se košťaty. Skoro každý běhal po poli a házel koště. Asi v jedenáct hodin se do ohně naházely libarovky. Byla velká radost, když začaly bouchat. To už se hranice rozpadala a dohořívala. S krásným pocitem jsme se rozešli domů.
Sběr papíru
Ve středu, kdy máme většinou schůzky, nás paní Povolná upozornila na sběr papíru. Protože byl slunečný den, sebrali jsme se a rozdělili na 4 skupiny. Vzali jsme vozíky a rozjeli se po vsi vybírat starý papír do sběru. Papír jsme vozili na prkna k faře. Do hodiny jsme měli sběru, že jsme usoudili, že to stačí. S pocitem dobře odvedené práce jsme se rozešli.
Cikánské toulky
Ve škole jsme obdrželi plakát na Cikánské toulky. Připíchli jsme ho na naší nástěnku. Pak jsme se dohodli, kdy půjdeme do Ohnišova. Protože byli závody v Jaroslavi, rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna jela do Jaroslavi, druhá šla do Ohnišova. Když jsme se večer sešli, domluvili jsme se, že ani jedna skupina nezahálela. Všechny bolely nohy: některé míň, některé víc.
Kvasiny
Ráno jsme se sešli u čekárny. Počasí nám nepřálo, už od příjezdu pršelo. Slavnostní nástup se proto nekonal. Po chvíli Hana přinesla náš rozvrh. Nejdříve jsme šli na džberovky. Pak jsme se přemístili do míst, kde se běhala štafeta požárních dvojic, pak na uzle, štafetu a jako poslední bonbónek útok. Nakonec nám naše píle při schůzkách vynesla 1. místo.
Příprava na okresní kolo
Novou přípravu na okresní kolo jsme zahájili hned po kole obvodovém. Denně jsme se scházeli a trénovali kviz, střelbu, útok a další disciplíny. Týden před závody jsme se dozvěděli, že se jede pod stany. Hned jsme se začali dohadovat, kdo s kým bude spát a co si vezmeme s sebou. Toho dne jsme již nic nedělali a rozešli se domů s myslí plnou radostí.
Dobruška
Pátek
Bylo pěkně, a proto jsme se rozhodli, že budeme spát pod stany. Když jsme postavili stany, šli jsme si vylosovat číslo na branný závod a další disciplíny. Vylosovali jsme si číslo a vyběhli velmi pozdě. Po doběhnutí jsme šli na večeři a do stanů.
Sobota
V 7 hodin jsme měli budíček. Vylezli jsme ze spacáků velmi neradi, protože už zase pršelo. Ze začátku se nám disciplíny nevedly, ale útok a štafety se vydařily. Takže jsme nakonec skončili první a jedeme na kraj.