Nastupují léta intenzivního rozvoje republiky. Jsou budovány nové výrobní a energetické zdroje a zemědělství přechází na kolektivní formy hospodářství.

V roce 1951 sbory mění své názvy na místní hasičské jednoty. Jednota se účastní prvomájových oslav s automobilní stříkačkou v Novém Městě nad Metují.

V roce 1952 je ustanoveno družstvo žen s 9 členkami a ty pořádají svůj první ples na začátku příštího roku. Družstvo bylo činné po dobu 4 let pod vedením velitelky Anny Jankové-Tomášové.

V roce 1953 dochází ke změně názvu na Československý svaz požární ochrany a od té doby si říkáme požárníci.

K ochraně úrody jsou ustavovány žňové hlídky, organizace provádí opravu a přestavbu zakoupeného nákladního automobilu a zahajuje přístavbu požární zbrojnice.

Následující léta je přístavba postupně dokončena, provádí se oprava a naházka zbrojnice stávající. Organizace se účastní pomoci v zemědělství při žňových pracích a výmlatu obilí, sekání luk a sběru brambor a řepy.

V roce 1957 probíhají brigády na výstavbě čekárny a jsou zaváděny preventivní prohlídky budov.

V roce 1960 se uskutečňuje územní reorganizace našeho státu. Byl snížen počet krajů a okresů. Okres Dobruška byl zrušen a naše obec se stala součástí okresu Rychnov nad Kněžnou. V důsledku toho byla zapojena i bysterská místní jednota ČSPO do okresní organizace ČSPO v Rychnově nad Kněžnou.

Celé desetileté období se zaměřuje organizace na výcvik družstev. Družstvo mužů i žen se pravidelně účastní aplikačních – námětových cvičení v rámci okrsku a zapojuje se do nového systému soutěží požárních družstev.

Sjezdy v Šonově, Valu, Jílovici.

Požáry:

Rok 1951

Březen: požár na Borové

Duben: požár lesa v Dobřanech

Září: požár u Krbalů v Dobřanech, požár u Hartmanů v Novém Městě n. M.

Listopad: požár u Grulichů v Dobřanech ( do dnešní doby největší požár v okolí ) .

Rok 1957

Požár u Marků – koláře v Bystrém

Požár v Deštném, Novém Hrádku, Mělčanech

Rok 1958

Požár v Nedvězím, Kamenici, Dobrušce, Bohdašíně, Dobřanech, Hlinném a les v Dobřanech.