Základní údaje o obci
| Poloha obce: | Obec Bystré leží v okrese Rychnov nad Kněžnou na půli cesty mezi městem Dobruška a horským střediskem Deštné v Orlických horách |
| Počet obyvatel: | 230 |
| Společenské organizace: | Osvětová beseda, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Včelaři, Katolická a Bratrská církev |
| Kulturní památky: | Kostel Sv. Bartoloměje, kaple „ Na Kostelišti “ |
| Možnosti rekreace: | Areál „ U koupaliště “, turistická chata Bystré |
Krátce z historie obce
Obec se původně jmenovala Zákraví a rozkládala se v místech, kde dosud stojí kaple, zřízená v roce 1893 z kamenného spodku zvonice, která byla průchodní a stála před dřevěným kostelíkem sv. Bartoloměje, kolem kterého se rozprostíral hřbitov.
Kdy byla osada založena nevíme, ale jistě už hned na začátku kolonizace zdejšího podhůří a byla postavena na staré zemské stezce, jak se tenkrát osady stavěly.
Jelikož se v této době především pastevničilo, vyhledávali kolonizátoři místa k osídlení také podél potůčků a hledali pastviny. Historik uvádí, že osadu pojmenovali Zákraví, protože se tam páslo větší množství krav, nebo po sousedním území,které se jmenovalo Kraví po chovu krav. Ze začátku se osada jmenovala Krawary. V létech 1344 – 1350, kdy se prováděl soupis far, je zapsána i fara Zákraví. Předpokládáme, že Zákraví s kostelem existovalo o nějakou dobu dříve, než došlo k tomuto soupisu.
Při soupisu vesnic na panství frymburském v roce 1363 je také zapsáno Zákraví, ale při prodeji panství Trčkům roku 1537 je už jmenováno jenom Bystré. Ve Sborníku českých měst a vesnic z dob husitských se uvádí, že „ V Zákraví kostel jest, při něm 14 stavení a 76 lidí. “ Fara byla asi chudá, protože se faráři (plebáni) často střídali.
V době husitské tam byla správa protestantská a dle dokladů se tam v roce 1598 a 1618 konaly bohoslužby s večeří Páně podobojí. Po zániku osady se tam říkalo na Kostelišti. V létech 1653, 1691 a 1703 tam zase sloužili jezuité a zapisovali účast „ věřících “ na zpovědích. Bylo to v době násilné protireformace.
U kostela stála mimo fary také škola. Na dobřanské faře se zachovala knížka ohlášek, v níž je lístek, na kterém je podepsán „ Matěj Hendrich Jaroměřský, toho času kantor na Dobřanech a na Kostelišti-roku 1672. “ Dle farní kroniky dobrušské kostelík na Kostelišti „ sšel “ v létech 1710, jen kamenný spodek zvonice zůstal.
První písemný doklad o nynější obci Bystré známe z díla Ant. Profouse „ Místní jména v Čechách “ , kde je záznam, že Bystré vlastnil až do své smrti roku 1475 Ivan ze Žampachu. Dalším majitelem byl Hanuš z Trutnova.
Dohady, proč se obec jmenuje Bystré, se různí. Někteří historici soudí, že podle říčky Bystřiny, dle dochované tradice prý podle jména poustevníka, který zde v době založení obce žil. V 16. století se uvádí i tady poplužní dvůr, který podle tradice byl v místech dnešního čísla 1 . (Hartmanova chalupa)
Obec patřila až do roku 1789 s Janovem, Tisem a Polomy pod rychtu sněženskou. Tehdy bylo na celé rychtě jen 285 obyvatel v 64 rodinách. Od tohoto roku byla zřízena rychta v Bystrém a do roku 1850, kdy byly první volby, byli tady tři rychtáři – bývalí konšelé. Prvním rychtářem byl Jan Marek z č. 20, druhým Josef Hartman, který byl rychtářem přes 40 roků a třetím Jan Novotný č. 15.
Kostel sv. Bartoloměje
Stavěl se brzy po zániku kostela na Kostelišti a to v letech 1716 – 1720. V roce 1750 se školou a 10 staveními vyhořel a byl znovu zrestaurován. I později byl několikrát opravován. V letech 1969 – 1972 se prováděla velká oprava jak zvenčí tak i uvnitř. Byly odkryty původní malby a z devastovaného kostela ve Vrchní Orlici u Rokytnice byl přivezen barokní oltář. Roku 1998 byla provedena generální oprava fasády kostela. Kostel je státní kulturní památkou.
Škola
První škola, jak už je psáno, byla na Kostelišti, druhá v roce 1721 v místech, kde je dnes 36 (vyhořela), třetí dřevěná na témž místě, čtvrtá kamenná v roce 1824 a pátá, dnešní, byla postavena v roce 1886 za 5 měsíců. Škola byla zrušena roku 1977. V létech 1946 – 1951 byla v této budově i škola mateřská. V současné době je budova školy využívána různými společenskými organizacemi.
Tkalcovina, obchod, řemesla
Hlavní obživou našich předků byla kromě zemědělství, tkalcovina. V obci se tkalcovalo v každé chalupě mimo dvou zemědělských usedlostí. Tkalci museli docházet s utkaným zbožím a pro další práci k vydavačům často hodně daleko, ale ke konci minulého století a později bylo i zde několik vydavačů. Ještě před 1. světovou válkou a hlavně po ní bylo na Dolech zřízeno 13 tkalcovniček po obou stranách Zlatého potoka, některé byly budovány z bývalých mlýnů. Pracovalo se tam na 150 až 160 mechanických stavech. V roce 1919 bylo založeno Tkalcovské družstvo pro Bystré a okolí. V té době tady kvetl i textilní obchod, tzv. zasilatelské obchody (celkem 8), které byly známé po celé republice. Mimo toho zde bylo pět obchodů potravinářských, v jednom i železářství ,dva obchody hokynářské, trafika a dva hostince.
V létech dvacátých a třicátých byla v domě č. 37 opravna motorových vozidel, sklad náhradních dílů a součástek, naproti domu benzínová pumpa. Tehdy měla obec Bystré zajímavý primát. Byla totiž první v republice co do počtu motorových vozidel poměru k počtu obyvatel. Ještě ve 2. světové válce měla obec 18 řemeslníků, pekaře, 2 krejčí, 2 cementáře, 2 truhláře, 2 švadleny, řezníka, klempíře, obuvníka, koláře, kováře, holiče, kadeřnici, mlynáře, vyšívačku, která měla výrobu i prošívaných dek. Celkem bylo v Bystrém 48 živností a všichni občané byli zaměstnáni v místě bydliště.
Kulturní tradice
V místech, kde je dnes dům Kaltexu, stála v 18. století jednopatrová dřevěná hospoda Hercíkova. Jejich syn Josef, narozen v roce 1807 studoval na vídeňské konzervatoři a stal se z něho význačný muzikant. Jako houslový virtuos, skladatel a pianista šířil slávu české hudby po celých Čechách a v Německu. Psali o něm pochvalné články i básně. I jeho bratr Alexandr byl výborným houslistou.
Obrozenecká doba v 19. století zasáhla i venkov v našem podhůří. Byly zakládány vzdělávací spolky a knihovny, v první řadě Čtenářské besedy. V roce 1862 byla založena bysterská hudba a v roce 1871 Spolek divadelních ochotníků. První divadla se hrála v hostinci čp. 37,kde byl sál. Jeviště se na každé představení muselo stavět. Hrána zde byla i Prodaná nevěsta. Obec Bystré bývala střediskovou obcí a soustřeďovala se zde činnost spolková i kulturní.
Léta válečná
Naše předky sužovala nejen robota, náboženské pronásledování, ale také války a nemoce. Zvláště cholera a mor likvidovaly občas hromadně naše předky.
Zdejší obyvatelstvo trpělo válkami nejvíce v 18. století, kdy časté vpády Prusů neuvěřitelně sužovaly náš kraj. Mnoho vojska procházelo naší obcí, protože jediná cesta od Olešnice do kraje vedla přes Bystré. Ve válce prusko – rakouské roku 1866, která se odehrávala z části i u Václavic, bylo z naší obce šest vojáků a všichni se vrátili.
V první světové válce 1914 – 1918 padlo 16 zdejších občanů, mezi nimi dva legionáři. V roce 1928 jim byl postaven TJ Sokol památník. V poslední světové válce nebyly v naší obci ztráty na životech, ale šest mladých lidí bylo totálně nasazeno na práci do Říše.
Bohuslav Čtvrtečka z dolů č. p. 53, byl zaměstnán v Dobrém a pracoval tam s majitelem tkalcovny v odbojové skupině Obrana národa. Tam ukrývali občas odbojového vedoucího pracovníka nadporučíka Albína Sládka z Hradce Králové, který od začátku války žil v ilegalitě. V době, kdy už byl vyzrazen a gestapo už vědělo o jeho pobytu, odvedl Bohouš Čtvrtečka nadp. Sládka ke své matce na Doly, kde byl záhy dopaden a gestapem zastřelen. Vše se událo 25. 2. 1943. B. Čtvrtečka pak byl do konce války vězněn v koncentračních táborech v Německu.
Průchod nepřátelských vojsk v minulých stoletích býval vždy pro naši obec neštěstím. Přinášel drancování a požadování výpalného. Konec druhé světové války se stal i v naší obci velkou a radostnou událostí – příchodem Rudé armády. Tuto událost zaznamenal kronikář Jan Balcar v obecní kronice zápisem z roku 1945, str. 73 – 79.
„ Rudá armáda přichází 10. května.Čekáme nedočkavě. Konečně odpoledne přichází: první je mladý, asi 12 – 14 letý hezký vojáček na koni v čele oddílu jezdců. To je první Rus v Bystrém! Pak v intervalech další: motoristé, v autech, jezdci na koních jednotlivě i ve skupinách. Těm říkají lidé kozáci. Jsou to však jen obyčejní vojáci, ale jak dovedou jezdit! Zvláště jeden z nich vyvolal potlesk. Přihnal se na koni a na rozcestí u památníku se ptal na cestu. Jeho kůň měl pod sedlem rudou čabraku s pěticípou hvězdou, asi nějaká ordonance. Resp. Zítko mu vše ochotně vysvětluje. Co se tak domlouvají, děvčata sehnala limonádu a podávají sklenici vojákovi. Ten ji zvedne a volá: „ Ať žije český národ! “ To byl aplaus!
Bystré bylo po pravdě první českou vesnicí, kterou mnozí z těchto vojáků viděli, dosud procházeli územním německým nebo Sudetami. Viděli jsme na nich, že vřelé přijetí je překvapilo a to velice mile. Jednou přijíždějí tryskem dva vojáci na koních. Jeden na pěkném hnědáku, druhý na malém černém koni, zřejmě uhnaném. A tu se ženou dva krásní hnědáci silnicí z Bačetína, bez sedel jen s ohlávkami, byli to koně Němci v lesích zanechaní. Rusové byli právě u pošty, když je malý kousek pod modlitebnou zahlédli, hned zarazili a ten na špatném koni seskočí, odepíná sedlo a jak koně doběhli a dva naši občané je chytili, Rus hodí sedlo na jednoho z nich, utáhne, vyšvihne se a hned oba mizí v kotoučích prachu – netrvalo to ani minutu. Jede voják – motorista, mladý hoch. Zadní pneumatika prázdná, hází to s ním ze strany na stranu, nemá čas zdržovati se opravou, žene na plný plyn dále ku Praze.
Pak přijíždějí povozy, trén, děla, nákladní auta a přichází krásná nezapomenutelná scéna: na břehu, u domu B. Hejzlara, proti poště, stojí ženy s dětmi – tu přijíždí zase řada vozů, všichni zdraví, kynou. Rusové se smějí a odpovídají a náhle z jednoho vozu vyskočí důstojník, chlapík jako hora, vyběhne na břeh a malému děvčátku políbí ručičku, vyskočí na vůz provázen velkým potleskem a ještě z dálky mává.
Pak je slyšet kroky, to přichází pěchota, v čele rozvinutý prapor. Všichni smekáme a stavíme se do pozoru. Před poštou stojí resp. Zítko v parádní uniformě, v pozoru, s rukou u čapky. Před první rotou jdoucí důstojník povelí, rota vyrovná parádním krokem, jde a zpívá-krásně zpívá. Kolik kilometrů již mají za sebou, je horko, plno prachu a oni jdou rázným krokem. Lidé pozorují však, že mnohým vojákům vstoupily slzy do očí a brady se při zpěvu chvějí. Tak jdou, rota za rotou, celý pluk, nezapomenutelno.
Pak zase se nám poštěstilo. Dojíždějí baterie dělostřelectva, vpředu nákladní vůz, v něm u řidiče sedí mladičký major – velitel. Řidič potřebuje vyčistit svíčky, zaráží vůz a za ním celá baterie. Slézají důstojníci, jeden z nich je kapitánka, krasavice, s řadou medailí, jedna z nich je zlatá – stalingradská; pak dva lajtnanti. Občané se s nimi dávají do hovoru, jde to dobře. Vysvětlují nám, že jsou Ukrajinci, ti se s námi dobře domluví. Vypravují o frontě, bojích.. . Konečně je vůz v pořádku, důstojníci se loučí a objímají se s námi. Je na nich znáti dlouhou cestu, jsou plni prachu. Kupodivu kapitánka je však čistá, že by mohla hned jíti na ples. Jen neradi se loučíme, ale povinnost je volá dále. Tak to trvá až do večera. Bystré tone v oblacích prachu, žádný na to ale nedbá.
V kovárně mají zatím práci. Jeden ruský poddůstojník, staršina, ptal se Adolfa Dyntara č. 5, kdo by mu tady okoval koně. Pan Práza, kovář, hned jak byl ve svátečním obleku, se dal do práce. Dyntar držel koni nohu, ptal se Rusa, jak dlouho toho koně má a Rus mu řekl, že na něm jede od Stalingradu.
Jeden oddíl vojska zůstal na noc v Bystrém k naší radosti. V hostinci, kde důstojníci večeřeli, shromažďovali se i mnozí občané. Děvčata začala zpívat ruskou píseň: Volga, Volga v českém překladu, což Rusy velmi dojalo a prosili o další písně naše národní.
Našli se občané, kteří uměli rusky. Ruský legionář Rudolf Hejzlar, Benjamin Světlík, který byl za první světové války v ruském zajetí byl přidělen k Rudé armádě jako zajatec ke koním a pak Jan Novotný, ten byl zaměstnán nejprve na Sibiři, pak na Ukrajině v jednom dvoře jako adjunkt – absolvent hospodářské akademie. U jednoho stolu seděl major, se kterým se stavitel Zima bavil jak se dalo, až přišel k jejich stolu Novotný a zábava byla hned v plném proudu. Slovo dalo slovo, major se ho vyptával, kde všude v Rusku byl, padlo jméno Jelizavetgard a major se ho hned ptá, kde tam byl. Novotný vypráví, že byl ve dvoře, zlomil si tam ruku a majitel dvora ho dal do léčení do Jelizavetgradu, do soukromého sanatoria. Jakmile major uslyšel jméno majitele sanatoria, vyskočil a rozechvěle volá „ To byl můj otec, já byl ještě chlapec “. To bylo radosti, major nechal přinést láhev vodky, všichni si připili a major s Novotným se políbili, pěkně po rusky. “
Toliko vzpomínka a znění zápisu.
Léta a události
| 1475 | první písemná zmínka o Bystrém |
| 1672 | písemný doklad o existenci školy na Kostelišti – Zákraví |
| 1719-20 | výstavba kostela sv. Bartoloměje |
| 1721 | zřízena škola v dnešním čp 36 |
| 1750 | vyhořela škola i s kostelem |
| 1787 | vystavěna fara dřevěná |
| 1862 | založena Bysterská hudba |
| 1868 | založena Jednota českobratrská, modlitebna postavena roku 1880 |
| 1871 | založen Spolek divadelních ochotníků |
| 1886 | založen spolek hasičský |
| 1886 | škola (současná budova) – čp 88. |
| 1893 | zřízení kapličky ze zbytku zvonice |
| 1894 | založen poštovní úřad, 1928 přestěhován do čp. 110 |
| 1897 | vyzděna fara |
| 1904 | založeno Úvěrní družstvo při společenství smíšených živností |
| 1911 | založena Raifaisenka, později přeměněna na kampeličku |
| 1919 | založena TJ Sokol, zrušena 1987 |
| 1919 | založeno Tkalc. družstvo pro Bystré a okolí |
| 1921-50 | četnická stanice |
| 1931 | založeno kino, zrušeno v roce 1975 |
| 1932 | založen Včelařský spolek pro Bystré a okolí |
| 1932 | založena knihovna |
| 1934 | vybudován první obecní vodovod s rozpočtem 32 000 korun |
| 1937 | provedena elektrifikace obce |
| 1948 | sloučení Kampeličky a záložny |
| 1950 | založena provozovna družstva Drutka, existovala pod různými názvy (Jantex, Drutex, Vzor), od 1991 pokračuje samostatné družstvo Kaltex |
| 1951 | zřízena poradna pro matky a děti |
| 1953 | Kampelička začleněna pod St spořitelnu |
| 1955 | zřízena lékařská a zubní ordinace, zubní ordinace zrušena roku 1975 |
| 1956 | založeno JZD, kravín postaven roku 1960 |
| 1957 | založen Spolek zahrádkářů |
| 1959 | založena provozovna Detecha, zrušena 1975 |
| 1959 | založen Československý červený kříž a myslivecké sdružení |
| 1962 | vznikl státní statek |
| 1964 | započala výstavba místního přírodního koupaliště, od 1996 provozováno ve sportovním areálu s koupáním na vlastní nebezpečí |
| 1967 | založena provozovna Kovodružstva Náchod, od 1991 do 1993 Kaden |
| 1967 | založen Svazarm |
| 1973 | založena organizace SSM |
| 1975 | dostavěna prodejna Jednoty, od 1992 provozuje prodejnu firma Horal, od 1994 Štainerovi, od 1997 Bartošovi |
| 1983 | zřízení obecního mandlu |
| 1989 | zprovozněn bysterský vodovod |
| 1990 | zrušena prodejna textilu |
| 1991 | hostinec předán dědicům původních majitelů |
| 1993 | zřízena provozovna FABu (po Kadenu), zrušena 1996 |
| 1995 | zřízena prodejna second-hand-textilu |
| 1996 | zřízena prodejna potravin v čp. 2 – Kaválkovi, uzavřena 1997 |
| 1997 | vybudována skladová hala |
| 1998 | zahájena tradice setkávání obcí s názvem Bystré |
| 1998 | změna v adrese – dodací poštou je 51801 Dobruška |
| 1998 | Povodeň na Dolech |
| 2000 | premiéra filmu Bitva o život |
| 2003 | zprovozněny internetové stránky obce |
| 2005 | obec má svůj znak a vlajku |